A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Čína - Průvodce

Čínská lidová republika leží ve východní části euroasijského kontinentu. Celková rozloha Číny je 9 560 980 km2 (bez Tchaj-wanu), což je přibližně rozloha celé Evropy. Rozsáhlé území Číny můžeme rozdělit na tři velké celky, které se vyznačují zcela odlišnými přírodními podmínkami.
Tři hlavní geografické oblasti, Moře a ostrovy, Suchozemská hranice, Časový posun.
Z hospodářského hlediska je rychlý vývoj Číny nezadržitelný.

Tři hlavní geografické oblasti

Tři hlavní geografické oblasti Číny jsou: Pouště na severozápadě země, zahrnující pánve Tarimskou (čínsky Tarim Pendi) a Ujgurskou (Junggar Pendi), jsou vymezené horskými soustavami Tchi-en-šanu (6 995 m.n.m., čínsky Tian Shan) a Altaje (4 374 m.n.m., Altay Shan) i širokým pásmem podél jižních hranic Mongolska (poušť Gobi, čínsky Shamo). Tato oblast se vyznačuje extrémně kontinentálním podnebím, silnými mrazy v zimě a vysokými teplotami v létě a především naprostým nedostatkem srážek. Druhou oblastí je Tibetská náhorní plošina (čínsky Xizang gaoyuan), která je nejvýše položená (4 500 – 5000 m.n.m.) a největší na světě. Je obklopena a prostoupena velehorskými pásmy Karakorum Shan (8 611 m.n.m.), Himalaya Shan (Qomolangma, tj. Mt. Everest, 8 848 m.n.m.), Kunlun Shan (7 719 m.n.m.) aj. Panuje zde vysokohorské podnebí s velkými rozdíly denních a nočních teplot, srážky se vyskytují jen na jihovýchodě a jihu. Tibetská náhorní plošina je pramennou oblastí hlavních čínských řek.

Východní monzunová Čína je třetím celkem. Jedná se o rozhodující oblast z hlediska koncentrace většiny obyvatel Číny. Toto hustě osídlené území je převážně hornaté, rozsáhlé nížiny se vyskytují jen na dolních tocích velkých řek. Na severu se rozprostírá rozsáhlé pohoří Chingan (Hinggan Ling 1 856 m.n.m.), ve střední Číně pak pohoří Čchin-ling (Qin Ling 3 767 m.n.m.), které je přirozenou klimatickou hranicí mezi teplým jihem a studeným severem.

Moře a ostrovy

Na východě a na jihu obklopuje čínskou pevninu Pochajské moře, které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak moře Žluté, Východočínské a Jihočínské, jež jsou součástí Tichého oceánu. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km2 se nalézá na 5 400 ostrovů. Největším z nich je (s výjimkou Tchaj-wanu) ostrov Chaj-nan (Hainan - 34 000 km2). Nejvýchodnějšími čínskými ostrovy jsou Tiaojü a Čchiwei severně od Tchaj-wanu. Mnoho ostrovů, ostrůvků a skalních útesů, které se nalézají na jihu, je označováno jako Ostrovy Jihočínského moře, přičemž patří hlavně do čtyř větších souostroví: Tongša, Siša, Čongša a Nanša.

Suchozemská hranice

Suchozemská hranice Číny měří úctyhodných 22 800 km a tvoří ji hranice s Vietnamem, Laosem, Barmou, Bhútánem, Nepálem, Indií, Pákistánem, Afghánistánem, Tádžikistánem, Kyrgyzstánem, Kazachstánem, Mongolskem, Ruskem a Koreou. Žádný jiný stát na světě nesousedí s takovým počtem států jako právě Čína. Moře oddělují Čínu od Jižní Koreje, Japonska, Čínské republiky na Tchaj-wanu, Filipín, Bruneje, Malajsie a Indonésie.

Od severu k jihu se Čína rozprostírá od řeky Chej-lung-ťiang (Amur) na 53º s.š. ke korálovému útesu Ccheng-mu na nejjižnějším cípu ostrovů Nanša na 18º s.š. Tato spojnice měří téměř 5 500 km. Od Pamíru na západě (71º v.d.) po soutok řek Chej-lung-ťiang a Usuri (135º v.d.) přesahuje spojnice 5 200 km. Většina země leží v mírném a subtropickém pásmu, nejjižnější oblasti zasahují do tropického pásma.

Časový posun

Přestože Čína svou rozlohou zabírá 60° východní zeměpisné délky, v celé zemi platí pouze jediné časové pásmo, které je oproti středoevropskému času (SEČ) posunuté o 7 hodin dopředu. Tato skutečnost sice usnadňuje plánování cest či například sledování rozhlasu a televize, na dálném západě Číny však slunce vychází a zapadá v dost nezvyklou hodinu.

Velmi významné jsou v ČLR řeky. Více než 1 500 říčních toků má povodí větší než 1 000 km2. Řekami protéká přes 2 700 miliard kubických metrů vody, tj. 5,8 % z celkového množství říčních vod světa. Čína je mimořádně bohatá na vodní energetické zdroje a s odhadovaným rezervním potenciálem 680 milionů kw zaujímá první místo na světě. Nejdelší řekou je Jang-c\'-ťiang (Dlouhá řeka), jejíž tok měří 6300 km a je třetí nejdelší na světě.

Hospodářský vývoj -- úspěšné reformy

Do konce 70. let můžeme charakterizovat Čínu jako zaostalou agrární zemi. V druhé polovině 70. let komunistické vedení v čele s Teng-Siao-Pchingem rozhodlo o provedení reforem, které v hospodářské oblasti přinesly velmi dobré výsledky a nastartovaly ekonomický růst, který v různé míře přetrvává až do dnešní doby. Jednou z hlavních příčin tohoto úspěchu je, že došlo k částečné liberalizaci hospodářství (tzn. ve vlastnictví drobných a středních podniků, v zemědělství, v obchodě včetně zahraničního, získávání zahraničních technologií a techniky atd.). S tím souvisí i rychlé zvyšování životní úrovně obyvatel a to především ve velkých městech ve východní části země.

Ekonomicky patří Čína k potencionálně nejvýznamnějším zemím světa, hodnotou HDP a zejména dynamikou jeho růstu (kolem 7 – 10 % ročně) ukazuje, že bude patřit k ekonomickým velmocím 21. století. Zásluhou ekonomických úspěchů získává ČLR uznání i na mezinárodním fóru a její politický vliv značně vzrůstá.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA